Cirkulární ekonomika jako záchranný kruh pro ekonomické zpomalení

Příroda i ekonomika mají jedno společné: fungují v cyklech. Po energickém jaru přichází příjemné léto následované pomalejším podzimem a drsnou zimou. A podobné cykly jsou typické i pro ekonomiku. Co cyklus, to různá míra investic, spotřeby – a taky odpadu.

Po příjemném létě se zdá, že v národních ekonomikách přichází podzim jako předvoj zimy. Snižuje se ziskovost firem i velikost investic do nových start-upů, akciový trh výrazně poklesl a domácnosti více šetří.

Nastává období, ve kterém i firmy budou méně investovat do přelomových produktů a služeb a zaměří se více na inovace, které budou šetřit jejich zdroje a optimalizují jejich podnikání.

Je to zcela přirozený a správný mechanismus, kdy každá „krize“ umožňuje přežít těm, kdo dělají svoji práci nejlépe. A právě k nim se přesouvají výrobní zdroje od těch méně schopných. Skvělý myslitel a český rodák Joseph Schumpeter to výstižně vyjádřil slovním spojením „kreativní destrukce“.

Ale dobrou zprávou je, že existuje záchranný kruh. Je jím cirkulární ekonomika. Svým důrazem na efektivitu pomůže v době krize těm, kteří chytře využijí jejích principů.

Pojďme se proto podívat na některé z principů cirkulární ekonomiky, které přinášejí firmám možnost výrazně snížit náklady a celkově zefektivnit provoz.

Digitalizace, optimalizace, sdílení…

Digitalizace bude jedním z hlavních tahounů přechodu firem, ale i samospráv k cirkulární ekonomice. Internet věcí (IOT), big data a pokročilá datová analytika s umělou inteligencí umožňují efektivnější řízení výroby. Produkty a služby budou poskytovány daleko více na míru – těm, kteří je skutečně potřebují a také v požadovaném rozsahu.

Optimalizace ve využívání fotovoltaických panelů či větrných elektráren je už poměrně známá. Digitalizace ovšem proniká i do zemědělství. Například česká firma CleverFarm umožňuje českým zemědělcům mít veškeré informace v reálném čase přehledně v mobilní aplikaci, a tak šetřit náklady všech agronomických aktivit.

Digitalizace je jako most, který vede od business modelů spočívajících v prodeji produktů k systému, ve kterém se produkty s dlouhou životností poskytují, pronajímají či sdílejí.

Jedním z příkladů takového řešení je platforma na sdílení zdrojů mezi firmami s názvem FLOOW2, kde si můžete krátkodobě zapůjčit nejen stavební a výpočetní techniku, ale třeba i zaměstnance.

Stejně jako fyzické osoby, ani firmy velkou část svého majetku nepotřebují vlastnit. A to se týká třeba i kanceláří. Statistiky ukazují, že velká část kancelářských prostor bývá během pracovního dne neobsazená, a firmy tak zbytečně platí za plyn, elektřinu a samozřejmě za pronájem. Český trh si to velmi dobře uvědomuje, a i proto se rozvíjejí coworkingové prostory. Jen v letošním roce vstoupil na trh HubHub a mezinárodní coworkingová jednička WeWork. V Česku dnes najdete coworkingové centrum v každém větším městě.

Některé firmy se již také vážně zabývají otázkou, zda musí být jejich produkt stále fyzický nebo zda lze vytvořit jen jeho digitální formu. Dobrým příkladem, že to jde, je hladký přechod z kompaktních disků na streamování hudby, které nabízí Spotify či iTunes.

Neprodám, pronajmu

Digitalizace ale není zdaleka jedinou oblastí cirkulární ekonomiky, která nabízí velkou příležitost. Další je totální změna byznys modelu, kdy se firmy snaží začít prodávat své výrobky chytře jako službu.

Společnost Philips již před delší dobou představila svůj projekt Pay-per-lux, kdy si nekupujete světlo v podobě žárovky, ale kupujete si ho jako službu. Platíte jen za hodinu světla. V kombinaci se senzory pohybu a pokročilou diagnostikou to znamená úsporu nákladů pro Philips o více než 40 %.

A společnost nezůstala jen u světla. V rámci svého programu Diamond Select Advance Philips rovněž pronajímá drahé medicínské zařízení na magnetickou rezonanci. Nemocnice tak má vždy přístup k nejmodernější verzi zařízení, které by si jinak nemohla dovolit, a Philips si bere zpět předchozí model k repasování. Tento přístup vyžaduje úzkou spolupráci nemocnic, servisních organizací, repasovacího centra a Philipsu, ale odměnou je dlouhodobě udržitelný business model v duchu win-win.

Efektivní nakládání s odpady

V době krize každý podnik začne hledat úspory i v oblastech, které mu do té doby mohly připadat jako nedůležité. Začne se zajímat, zda za odpady, které produkuje, musí skutečně platit, či zda za některé jeho části nemůže naopak platit někdo jemu.

Takovéto mentální cvičení čeká především obce, kde je potenciál největší. Jako příklad může sloužit Prostřední Bečva či obec Trojanovice, které díky chytrému systému na evidenci odpadů Econit zvýšily množství vytříděného odpadu na úkor komunálního, a tím dostaly možnost vytříděný odpad zobchodovat.

Optimalizace a spolupráce

Nejenom blížící se ekonomická krize, ale i stav naší planety nás přiměje k hledání nových forem spolupráce a industriálních symbióz. Nejenže odpad jednoho může být vstupním zdrojem druhého, ale ve snaze o hledání úspor a synergií se budou propojovat i výzkumné a produktové týmy.

Jedním z hlavních představitelů hnutí Open business je nadnárodní korporace Procter&Gamble. Ta v nedávné době oznámila, že díky programu Connect and Develop^SM, ve kterém propojuje klienty s výzkumníky či produktové manažery s konkurencí, už nyní jeden produkt ze tří vzniká mimo brány společnosti.

Ekonomické zpomalení nemusí být vždy negativní. Každá krize je zároveň katarzí, díky které se hodně naučíme. Ta příští nám může připomenout tradice v odpovědnosti a úsporném přístupu k podnikání, kterou tu máme již od dob Tomáši Bati.

Doufejme, že po ekonomickém podzimu a zimě bude mít cirkulární ekonomika v naší společnosti ještě větší slovo.