Jak nenaštvat mámu aneb jak inovovat ve velkých firmách

V komunitě inovátorů často zaznívají stížnosti, jak je těžké inovovat v korporacích. Jak jsou korporace velké, pomalé, nerozhodné, neefektivní… Jenže když máte jako já zkušenost jak se startupovým prostředím, tak s projekty pro velké firmy, perspektiva se vám změní. Korporace z mého pohledu představují nejpřívětivější prostředí pro inovace. A myslím to vážně. Korporace jsou vlastně jako mama hotel. Jen je potřeba vědět, jak mámu nenaštvat.

U maminky jako v bavlnce

Ta vůbec nejzásadnější věc je, že v korporaci je možné vytvořit funkční inovaci poměrně snadno a s nízkou mírou rizika. Zavedení inovací v korporacích usnadňují totiž zejména takzvané nefér výhody. Nefér výhody korporací pramení z jejich velikosti, pozice na trhu a výrazných nefinančních i finančních zdrojů. Pokud taková výhoda existuje, je důležité si ji uvědomit v celé šíři, důsledně ji využívat a hlavně si ji udržet po celou dobu projektu. Infrastruktura korporace a její zdroje nám dávají od samého počátku projektu obrovský náskok ve srovnání s kýmkoli, kdo buduje produkt nebo službu zcela na zelené louce.

Máma vždy vytáhne peněženku

Na rozdíl od startupu je v korporaci také jednodušší získat peníze na první fáze projektu. V podstatě stačí, když přijdete s dobrým nápadem za správným člověkem. I ve velkých firmách jsou sice komise, kterým je nutné projekt prezentovat, ale i tak je jednodušší získat peníze v korporaci, než se opakovaně snažit o přízeň investora. Nespornou výhodou, kterou je dobré si uvědomit, je také skutečnost, že neutrácíte vlastní peníze. Obecně totiž platí, že čím větší firma je, tím více má přebývajících zdrojů, tzv. zbytků od večeře. Ty už mnohokrát umožnily vznik projektů, které by jinak zůstaly v šuplíku, nebo je raději nikdo ani nevymyslel.

Máma už není nejmladší, a tak ji každý zná…

Při tvorbě inovací se často zapomíná, že důležitou roli v tom, zda bude inovace úspěšná, nebo ne, hraje známost a důvěryhodnost značky. Takže i v tomto ohledu mají korporace náskok, zvláště ty, jejichž značka je u cílové skupiny dobře zavedená.

Rodinní příslušníci rádi pomůžou

A pak tu máme nefinanční zdroje. Korporace jsou plné specialistů nejrůznějších zaměření, které se rozhodně vyplatí využívat. Chápete? Když jste startup, na každou jednu specializaci musíte někoho najít a zaplatit ho. Proto se často ve startupových projektech redukují zdroje na minimum, což je někdy na úkor kvality výstupů. V korporaci si své zdroje musíte také zaplatit, ale získáte je levněji, rychleji – a navíc s jejich nasmlouváním se v rozpočtu od samého začátku počítá.
Díky odborníkům na dosah ruky a již zajeté infrastruktuře korporace pak menší tým zaměřený na inovace nemusí řešit spoustu provozních věcí, jako je např. administrativa, technické zázemí, nábor a samozřejmě již zmíněná a klíčová (ne)známost značky mezi cílovou skupinou.

Máma ví všechno nejlíp a umí i klepnout přes prsty

Ale abychom nebyli jen optimističtí. Inovování v korporacích má přirozeně i své stinné stránky stejně jako soužití s matkou, pokud vám je 30+. Mezi obvyklé pasti, do kterých se nesmíme nechat chytit, patří autonomie, požadavky na rychlý a velký zisk a financování ročním nákladovým systémem.
Inovační tým může mít určitou rozhodovací moc, ale dříve nebo později narazí na kompetence a odpovědnost jiných týmů. Střety často nastávají s právním či marketingovým oddělením, která mají na věci jasný a nekompromisní názor. A tak někdy zpočátku jasná výhoda v podobě možnosti využívat vnitřních útvarů a oddělení, se nakonec změní v nevýhodu a komplikaci. Takže je dobré s tím počítat.

Máma: Já čekám…

Inovování pod křídly korporace s sebou nese obvykle i jistou netrpělivost. Vedení očekává velké zisky, a to v krátkém časovém horizontu. (Ne)trpělivé čekání na výsledek investice v určitém momentě vystřídá žádost o průběžnou dividendu. Pokud se produkt v tomto ohledu stane neuspokojivým, peníze začnou odtékat pryč.

Máma dává i bere

Korporátní financování navíc velí, že prostředky, které se nestihnou včas utratit, se na konci roku musí vrátit. A na jejich připsání na účet pro příští rok můžeme rovnou zapomenout. Z tohoto důvodu je dobré vytvořit si určitý mezistav, tzv. odlévací budget, nebo si některé věci předplatit. A obecně je dobré myslet na to, že získání přehnaně velkého rozpočtu může v konečném důsledku působit kontraproduktivně.

S mámou se nebojuje

A na závěr už jen telegraficky: Mezi další nebezpečí patří pocit, že jednání inovačního týmu může ohrozit fungující značku. Podrazit vás může také vnitřní rivalita, která přichází s vyhlášením inovačního programu v rámci celé společnosti. No a snad poslední rada: mějte na paměti, že do určitých interních procesů je zkrátka lepší se neplést.

Máma má své mouchy, ale i tak je nejlepší

Ano, prosazování inovací v tuzemských korporacích je stále velmi složité, ale ne nemožné. Velké množství z nich je totiž v rukou zahraničních vlastníků, pro které není český trh dostatečně perspektivní z hlediska spouštění originálních projektů. Na tom však nesou vinu i sami inovátoři, kterým občas chybí ambice pomýšlet na globální služby a schopnost přesvědčit klíčové lidi.

Na druhou stranu inovace v korporacích mají své místo, jen je třeba vytvořit prostředí, ve kterém budou moci uspět. V opačném případě pokusy o inovace zahubí imunitní systém korporace. V procesu inovování za cizí peníze je přitom potřeba porozumět nadřízeným na rozhodovacích pozicích a ukázat jim potenciál inovací, které můžou porazit jiné příležitosti a stát se novým dlouhodobým zdrojem příjmů.