Nebojme se cirkulární ekonomiky. Na každý problém existuje řešení

Pro stále více společností je právě tohle ta pravá výzva naší doby. Společnost Philips, která je pověstná svým prodejem světla jako služby, oznámila, že ze „zelených aktivit“ má za rok 2017 již 60 % svých celkových výnosů¹.

Švédský oděvní gigant H&M, který má více než 3 500 obchodů v 55 zemích, plánuje být 100% cirkulární do roku 2030². Společnost McKinsey & Company pak spočítala, že přijetí principů cirkulární ekonomiky může od roku 2030 generovat v Evropě výnosy ve výši 600 mld. EUR ročně³.

Principy cirkulární ekonomiky jsou poměrně jasné a logické. Obchodní potenciál je ohromný, tak v čem je problém?

Ve spolupráci s partnerem naší inovační agentury, Institutem Cirkulární Ekonomiky, jsme se na bariéry podívali ve studii Cirkulární Česko a identifikovali jsme čtyři hlavní překážky: kulturní, tržní, technologická a regulatorní.

Čím jsou tyto bariéry charakteristické a jak je překonat?

Kulturní bariéry aneb změny nikdo nemá rád

Kulturní bariéry se mohou projevovat na straně spotřebitelů i na straně firem. Firmy se domnívají, že spotřebitelé nemají tak velký zájem o ekologicky odpovědné produkty a služby, protože jsou velcí tradicionalisté: čeští spotřebitelé jsou často zvyklí nakupovat známé, časem ověřené značky.
Zaměstnanci firem často nemají příliš chuti podílet se na změně, která by vedla firmu, kde pracují, k ekologickému podnikání. Navíc ani téma samotné dost často není v gesci silných firemních oddělení, která by dovedla větší změnu prosadit a hlavně zavést do firemních struktur.

Jak na to?

Časy se mění. Výše zmíněné bariéry jsou často domnělé nebo jsou pouze otázkou mentálního nastavení.

Podle průzkumu CSR & Reputation Research 2016 je totiž 68 % lidí ochotno připlatit za výrobek, který je šetrný k životnímu prostředí. Ve stejnojmenné studii z roku 2017 se u mladých lidí do 24 let jedná dokonce o 72 %.

Zároveň podle studie pouze 5 % zaměstnanců nebere v potaz (ani ekologickou) odpovědnost svého zaměstnavatele. Spotřebitelé jsou navíc čím dál více zvyklí kupovat nové výrobky a poptávat nové služby. Tyto tendence tedy otevírají velký tržní potenciál pro produkty a služby ekologicky šetrné.

Na druhou stranu platí, že důraz, který se ve firmách na tuto problematiku dává, je skutečně nedostatečný. Cirkulární ekonomiku je potřeba řešit jako součást transformace celé společnosti.

Součástí přechodu na cirkulární podnikání bývá změna dodavatelsko-odběratelských vztahů, změna firemní značky či samotná změna byznys modelu/ů. Je více než nutné zainteresovat všechny důležité strany.

Především je ale nutné, aby agendu měl na starosti vrcholný management.

Tržní bariéry aneb vysoké vstupní náklady a nízká cena primárních surovin

Primární tržní bariérou jsou vysoké náklady při přechodu na cirkulární podnikání. Je potřeba nakoupit nové stroje, skladové areály, dohodnout nové kontrakty a zavést další, mnohdy zásadní změny.

Mnoho firem se zároveň obává omezené konkurenceschopnosti po dobu přechodu na jiný byznys model. A tak raději čekají, až cestu prošlape někdo jiný a z využití druhotných surovin se stane běžná záležitost.

Největší překážkou je údajně i získávání samotných druhotných surovin z recyklovaných zdrojů, které by byly zároveň cenově konkurenceschopné v porovnání s primárními surovinami. Problémem se často jeví i fakt, že firma, která dnes chce udělat změny v dodavatelsko-odběratelském řetězci, musí složitě hledat partnery.

Jak na to?

S přechodem na cirkulární obchodní model je spojená investice, která zpravidla nepřevyšuje standardní investici při přechodu na jiný obchodní či výrobní model.

Navíc v současné době skutečně chybí konkrétní nástroj, který by v Česku umožňoval využívat druhotné zdroje levně a efektivně. Řešením je kombinace bilaterálních dohod s opcí na odkup konkrétního množství sekundárních zdrojů.

To je ostatně i jedním z hlavních argumentů, proč být první, kdo s tím začne: ti, co budou na trhu první, mají možnost přednostně získat dlouhodobé kontrakty a vybudovat si na trhu sekundárních zdrojů pozici, která se bude následovníkům jen stěží kopírovat.

Co se týče bariéry v podobě nízké ceny primárních komodit, je třeba se na cenu surovin jako základního vstupu pro výrobní firmy podívat ze dvou aspektů:

• Celkové ceny dané komodity vyjádřené trendovou složkou ukazující dlouhodobý vývoj.
• Cyklické složky, která ukazuje dlouhodobou fluktuaci kolem trendu.

Jak ukazuje graf Mezinárodního měnového fondu (MMF), do kterého jsou zahrnuty ceny všech hlavních komodit, ceny primárních komodit rostou – ale rostou hlavně její cyklické složky.

Geopolitická nejistota, těžba nerostných surovin v rizikových zemích, návrat ochranářské celní politiky a vytěžitelnost zdrojů v kombinaci s rostoucí poptávkou znamenají růst cen, velkou nejistotu dodávek a obtížnost predikovat ceny. Proto je klíčové mít zajištěny stabilní dodávky druhotných surovin, a případně pro uzavřený cyklus vracet produkty zpět s cílem je opravit či recyklovat.

Graf. č. 1: Index primárních komoditních cen, MMF (Zdroj: MMF, Primary Comodity Prices)

Technologické bariéry aneb nedostupnost vhodných technologií

V této oblasti se jako největší problém jeví špatná dostupnost nových technologií a jejich vysoké pořizovací náklady. Překážkou je rovněž špatná spolupráce byznysu s vědecko-technologickým světem, především vysokými školami a výzkumnými institucemi.

Jako bariéra bránící rozvoji je zmiňován také požadavek dodat produkt z recyklovaného materiálu či opravený výrobek ve stejné kvalitě jako originální kus.

Jak na to?

Vhodnou technologii pro konkrétní výrobní či recyklační proces je možné vyvinout interně či externě. Pokud není výzkum a vývoj spjatý s hlavní výrobní činností, doporučuje se využít externí řešení.

Platí přitom, že od byznysu směrem k výzkumníkům je potřeba jasné zadání. Je možné také využít služeb technologického skautingu při hledání již realizovaného řešení.

Z praxe je patrné, že technologická řešení jsou dostupná a nemusí být ani investičně náročná, firmy ale o jejich existenci nejsou dostatečně informovány. Nicméně pomoc dnes nabízí vícero partnerů: ať už se jedná o organizaci CzechInvest, regionální inovační centra či soukromé subjekty.

Aplikování principů cirkulární ekonomiky nemůže být na úkor kvality finálních výrobků, a tím i ziskovosti firmy. Je potřeba najít vhodnou technologii a na základě řady testů ověřit, že kvalita výrobků nebyla dotčena. Teprve poté je možné kvalifikovaně rozhodnout o případné produkční změně.

Regulatorní bariéry aneb pravidla všude, kam se podíváš

Celá řada výrobních postupů, výrobků či prodejních kanálů a nakládání s výrobkem je svázána určitým typem regulace. Příkladem je nakládání s hotovým jídlem v restauracích, kdy dle zákona musí být uvařené jídlo do určité doby buď prodáno, či zlikvidováno.

Nakládání s odpady je pak obecně extrémně regulovanou oblastí. To je samozřejmě živnou půdou pro odpadovou lobby dílčích skupin, které prosazují hierarchické nakládání s odpady. Zároveň platí, že ceny určitých surovin jsou uměle udržovány na úkor jiných.

Jak na to?

Cílem podnikatelského sektoru musí být dlouhodobý tlak na zavádění konkrétních opatření v oblasti cirkulární ekonomiky. Zavádění principů cirkulární ekonomiky je jednou z priorit Evropské unie do dalších let a v současné době i Česko nechce zůstat pozadu.

Právě se projednává strategický rámec, který by z Česka učinil cirkulární ekonomiku do roku 2040. Zároveň se chystá novelizace zákona o nakládání s odpady, který bude dále penalizovat nešetrný přístup k nakládání se zdroji.

Pro zvládání regulatorních bariér je třeba mít přehled o současném legislativním řádu, ale zároveň se dívat i dál. Mezisektorová spolupráce mnoha partnerů a transparentní komunikace je pak nejlepším prostředkem v boji proti partikulárním zájmům lobbistů.

Bariéry jsou a budou. Ale na každý problém existuje řešení

Dobrou zprávou je, že ani jedna z výše zmíněných bariér není neměnná či dokonce neprůchodná. Každá bariéra vyžaduje v kontextu dané společnosti či samosprávy individuální analýzu a bližší prozkoumání.

A co dál?

Po analýze bariér je načase zvážit, které principy cirkulární ekonomiky budou nejlépe zapadat do firemních aktivit. Významným hnacím motorem by mělo být zajištění materiálů pro vlastní byznys i pro budoucí generace.

Být mezi prvními, kteří si tyto principy dokonale osvojí, je i významná obchodní příležitost.

Článek vyšel v časopise Odpadové fórum.